Štěnice obecná

Štěnice obecná

 

 

 

Štěnice obecná (Cimex lectularius, Linnaeus, 1758) zvaná též štěnice postelní je druh drobného polokřídlého hmyzu, který se živí výhradně krví. Dospělec má asi půl centimetru na délku a zhruba 3 mm na šířku. Je to parazit člověka, který potřebuje krev ke svémuživotu. Přes den se drží v různých úkrytech v noci vylézá a saje člověku krev.

 

štěnice obecná

 

 

Štěnice má nedokonalou proměnu, tedy přeskakuje stádium larvy a má jen tři vývojová stádia – vajíčko, nymfa a dospělec. Nymfa má ještě 5 podstádií, z nichž každé se musí napít krve. Nebezpečí štěnice nespočívá v přenášení infekčních chorob, to nebylo dodnes spolehlivě prokázáno. Vpichy štěnic však způsobují nepříjemné svědivé puchýře.

 

 

 

 

Bodnutí bývají často v řadě tří vedle sebe, jak štěnice několikrát bodne, aby nasála dostatek krve ze svého hostitele. Při bodnutí nejprve štěnice vstříkne do rány trochu anestetické látky, takže člověk nic necítí a štěnice spokojeně saje krev. Uvádí se, že délka sání krve je cca 8 až 20 minut dle vývojového stádia a sají každé 3 až 10 dní v závislosti na teplotě prostředí, kdy čím vyšší teplota tím kratší interval. Při teplotě pod 16 stupňů Celsia pak štěnice nesaje. Vývoj se v takovém případě až na 1 rok zastaví.

 

 

 

Jak poznám, že mám v bytě štěnice?

 

Štěnice je obtížné najít, protože je to striktně noční hmyz. Úkryty si hledá v blízkosti postelí, gaučů a podobných, na kterých pravidelně spává či sedává někdo, od koho se mohou napít krve. Pokud se ale přemnoží, vydává se z úkrytů i ve dne a hledá nové hostitele. Tehdy se může například stupačkami dostat i do sousedních pokojů či okolních bytů v bytových domech. Proto je třeba při řešení štěnic řešit i okolní byty či pokoje. Při podezření ze zamoření prostoru štěnicemi (například máme štípance a nevíme, jestli nejsou od štěnic či od komárů – jsou velmi podobné) si všímáme znaků, které nám mohou pomoci, například trusu, vajíček či svlačců, jak se nymfy 5x převlékají.

 


 

 

Na obrázku vidíte vajíčka, která jsou cca 1-2 mm velká, oválná, bílé barvy a trus, který je zhruba stejně velký, hnědý až hnědočervený (od krve). Pokud tyto znaky najdete, je velmi pravděpodobné, že máte v bytě štěnice. A nemusíte mít ani štípance. Štípance jsou alergická reakce na kousnutí štěnice, kterou více jak čtvrtina lidí nemá.

 

 

 

Kde se to bere?

 

 

Spousta z nás si myslí, že štěnice vznikají z nepořádku nebo prachu. Není to však pravda. Štěnice si musíme odněkud přinést. Nejčastěji je to koupí starého nábytku, kde jsou štěnice ve škvírách a spárách a čekají na to, až se kolem nich začne pohybovat člověk. Toho dokáží vycítit podle změněné teploty nebo podle zvýšeného obsahu oxidu uhličitého ve vzduchu. Když tohle vycítí, vylézají z úkrytů a jdou sát krev. Další častý přenos je z hotelů, a to i z těch luxusnějších. Prostě se ubytujeme tam, kde je někdo zavlekl a my si je v kufru přivezeme jako suvenýr třeba z dovolené. Není třeba se nějak stydět, stát se to může každému. V hotelech se snažte neumisťovat kufry příliš blízko postelí. Tím snížíte možnost, že si v záhybech kufru nebo v něm složeném oblečení udělají štěnice novou skrýš a my je přivezeme domů. Pokud máme jakoukoliv pochybnost, tak po návratu z hotelu nepokládáme kufry a další zavazadla na zem, ale uložíme je do vany a co jde, to vypereme na 60 stupňů (stačí 45, ale pak je potřeba 24 hodin), případně vložíme na 72 hodin do mrazáku s teplotou -18 oC.

 

 

 

Jak se štěnice zbavit?

 

Hned napíšu, že svépomocí to jde velmi těžko. Štěnice mají vyvinutou rezistenci na celou řadu látek, které jsou v prodeji pro laiky, proto je lepší zavolat profesionální firmu, která má k dispozici jak know-how, tak i silnější a účinnější přípravky. Použitím slabých a špatně aplikovaných biocidů jen rozšíříme u štěnic rezistenci a v určitých případech pak může mít problém i profesionální firma. Pracovníci DDD společností ví, jakou látku použít, kam a v jakém množství ji aplikovat. Svépomocí můžete dosáhnout také toho, že místo zahubení štěnice pouze vyženete z jejich úkrytů a ty se rozlezou dále v bytě a následná desinsekce profesionální firmou bude o to náročnější a tedy i dražší. V případě těchto broučků se vyplatí zavolat odborníka. Vyjde to většinou na menší peníze než se snažit sami a pak se stejně spolehnout na profesionála.

 

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: